Bez komentare. Zdroj: www.mojenoviny.cz

Paroubek by lustrace zrušil, koali�?ní partne�?i jsou proti

Negativní postoj premiéra Paroubka k lustracím, formulovaný týden po oslavách výro�?í sametové revoluce, vyvolal další z �?ady koali�?ních roztržek. Kdyby byl premiér poslancem, podpo�?il by prý zrušení lustra�?ního zákona, které v�?era navrhla Zuzka Rujbrová (KS�?M). Podle Ji�?ího Paroubka byl zákon ve své dob�? užite�?ný, dnes už je však zbyte�?ný.

Helena Povolná
www.fles.info

Lustra�?ní zákon p�?ijatý v roce 1991 má zabránit funkcioná�?ům minulého režimu působit ve státní správ�?. Poslankyn�? Zuzka Rujbrová (KS�?M) navrhla v�?era jeho zrušení v rámci projednávání tzv. antidiskrimina�?ního zákona. Ten má zamezit znevýhod�?ování různých skupin nap�?íklad p�?i p�?ijímání do zam�?stnání. Komunisté zrušením lustra�?ních opat�?ení podmínili podporu tomuto vládnímu návrhu.

�??Zákon splnil svoji roli a ochránil v prvních letech demokratického režimu ve�?ejnou správu p�?ed potenciálním vlivem agentů Státní bezpe�?nosti. A dneska je nadbyte�?ný,�?? uvedl Ji�?í Paroubek k lustra�?ním opat�?ením. Premiér kritizoval, že je zákon postaven na principu kolektivní viny a skute�?né špi�?ky p�?edlistopadového režimu stejn�? nepostihl. Jeho názor na zrušení lustra�?ních ustanovení však narazil na tvrdý odpor koali�?ních partnerů.

P�?edseda US-DEU Pavel N�?mec považuje návrh na zrušení lustra�?ního zákona p�?ednesený týden po oslavách výro�?í 17. listopadu za výsm�?ch úsilí o demokratický stát a od jeho strany prý neobdrží ani jeden hlas. Mezi nejsiln�?jšími koali�?ními stranami vyvolal Paroubkův postoj k lustra�?nímu zákonu další z ostrých slovních p�?est�?elek. K�?esťanští demokraté varovali p�?ed dalším sbližováním �?SSD s komunisty. Miroslav Kalousek uvedl: �??�?SSD si bude muset vybrat, zda chce v dlouhodobé perspektiv�? spolupracovat s estébáky.�?? Premiér reagoval na tuto výzvu slovy: �??�?eskoslovenská strana lidová byla po 40 let sou�?ástí politického systému a první polistopadový p�?edseda �?SL byl agentem StB.�??

Svá prohlášení však ješt�? v�?era ve�?er zmír�?oval; nestojí prý p�?ed projednáváním státního rozpo�?tu o další vládní krizi. V oficiálním prohlášení uvádí: �??Je šestnáct let po samotové revoluci a p�?ichází nová generace. Zákon ve své dob�? splnil svoji roli k ochran�? státní správy p�?ed eventuální vydíratelností a návazností na bývalé struktury.�?? Dodává, že své definitivní stanovisko p�?izpůsobí výsledkům diskuse, která by m�?la o lustracích v �?SSD prob�?hnout.

Paroubek: dohoda s komunisty neexistuje

Rezolutn�? však premiér odmítl tvrzení, že by jeho odmítavý postoj k lustra�?nímu zákonu jakkoli souvisel s možnou povolební spoluprací s KS�?M. Ve stejném smyslu se vyjád�?il i p�?edseda komunistů Vojt�?ch Filip. Pop�?el spekulace o tom, že komunisté podmínili svou budoucí ochotu ke spolupráci spole�?ným prohlasováním této normy.

Premiér Paroubek p�?išel s podporou zrušení lustrací poté, co vyšlo v minulém týdnu ve vysílání �?Ro najevo, že jeden z jeho blízkých spolupracovníků, právník Petr Šrámek, byl v minulosti agentem StB. A�?koli v dubnu o Šrámkovi v Hospodá�?ských novinách prohlašoval, že se s ním radí o �?ad�? pracovních v�?cí, dnes vzájemný vztah popisuje jako �?ist�? formální a dodává, že Šrámek není s �?�?adem vlády v žádném právním vztahu.
Skandály s lustracemi se však nevyhýbají ani jiným p�?edstavitelům �?SSD: v zá�?í tohoto roku se nap�?íklad ukázalo, že starosta �?eského Tešína Marián Ku�? se p�?ed krajskými volbami v roce 2000 i 2005 opakovan�? neoprávn�?n�? prokazoval pad�?laným lustra�?ním osv�?d�?ením.

Diskutabilní lustra�?ní zákony
N�?jaká forma lustra�?ního zákona figuruje v právním �?ádu prakticky všech postkomunistických zemí. Jde však o ustanovení zna�?n�? diskutabilní, v �?ervenci lo�?ského roku byla dokonce litevská mutace této normy pop�?ena Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku. Tribunál �?ešil stížnost dvou bývalých agentů KGB, kte�?í byli po roce 1999, kdy lustra�?ní zákon vstoupil v Litv�? v platnost, propušt�?ni ze státní správy. Soudci uznali, že stát má právo podobná opat�?ení p�?ijímat, postavili se však proti tomu, že podobné p�?ípady nejsou posuzovány dostate�?n�? individuáln�?.

�?eský lustra�?ní zákon platil původn�? p�?t, pozd�?ji deset let. V roce 2000 byla však jeho ú�?innost prodloužena na neur�?ito. Komunisté, jejichž sou�?asný p�?edseda Št�?pán se musel o negativní lustra�?ní osv�?d�?ení soudit, se praxi lustrací pokusili zrušit již v �?ervnu 2003. Tehdy jim v tom zabránily hlasy ODS, KDU-�?SL, US-DEU i n�?kterých poslanců �?SSD.

Co obsahuje lustra�?ní zákon?

Zákon �?. 451/1999 Sb., tzv. velký lustra�?ní zákon:
Zákon stanoví n�?které další p�?edpoklady pro výkon funkcí nap�?íklad v orgánech státní správy, armád�?, v informa�?ních službách, policejním sboru, ve sd�?lovacích prost�?edcích, �?i n�?kterých státních podnicích.
P�?edpoklady pro výkon uvedených funkcí nemá nap�?íklad osoba, která byla v období od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989 p�?íslušníkem Sboru národní bezpe�?nosti ve složkách Státní bezpe�?nosti, evidována ve spisech StB nap�?íklad jako rezident �?i informátor, vysokým funkcioná�?em KS�? nebo KSS, p�?íslušníkem lidových milicí nebo studentem n�?kterých vojenských škol, nap�?íklad na Vysoké škole Felixe Edmundovi�?e Dzeržinského.
Svou způsobilost dokládá ob�?an osv�?d�?ením, které v�?tšinou vystavuje ministerstvo vnitra. zdroj www.psp.cz

Fleš - Zpravodajský čtrnáctideník studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Paroubek by lustrace zrušil, koali�?ní partne�?i jsou proti