Lidské sv�?dectví Wernera Bischofa

Po lo�?ské výstav�? fotografií Roberta Capy uspo�?ádal pražský Obecní dům soubornou p�?ehlídku díla další z významných postav tzv. humanistické fotografie, Švýcara Wernera Bischofa (1916�??1954).

Bischof, který stál spolu s Robertem Capou a Henri Cartier-Bressonem u vzniku nejslavn�?jší obrazové agentury Magnum Photos, nebyl nikdy tradi�?ním fotoreportérem. Vždy považoval sám sebe spíše za um�?lce a vedle prostého sd�?lení kladl důraz i na estetiku, osobitost a emocionální náboj svého díla. P�?ed druhou sv�?tovou válkou, již prožil ve své neutrální domovin�?, se coby absolvent um�?lecké školy v�?noval tém�?�? výhradn�? reklamní a módní fotografii. Cit pro využití sv�?tla, důraz na kompozici i technická dokonalost �?? to vše se Bischof p�?i práci v ateliéru nau�?il rozvíjet a bylo to ur�?ující i pro jeho následnou dokumentární tvorbu. Po skon�?ení války strávil Bischof tém�?�? t�?i roky cestami po starém kontinentu. Navštívil zni�?ené N�?mecko, Francii, zem�? jižní i východní Evropy, �?eskoslovensko nevyjímaje. K�?ehké snímky zachycující tehdejší život, které na svých cestách po�?ídil, se staly jedním z pilí�?ů rodící se humanistické fotografie. Sto p�?t vystavených fotografií je spolu s dokumentárním filmem a dobovými materiály prů�?ezem akcentujícím nejvýznamn�?jší období Bischofovy tvorby. K vid�?ní je také n�?kolik doposud nepublikovaných kontaktních snímků nafocených roku 1948 v Praze.

Bischof odmítal být nástrojem na dodávání bombastických fotografií a lovci senzací v podstat�? pohrdal. Vystavené snímky z Indie zasažené hladomorem, Indo�?íny, Japonska i obou amerických kontinentů jsou p�?es veškerou zobrazenou bídu a utrpení p�?edevším sv�?dectvím �?lov�?ka o �?lov�?ku. Důraz na pravdivé a důstojné zachycení životní reality p�?ivedl Bischofa n�?kolikrát ke skeptickým úvahám o omezenosti sd�?lení, které fotografie může poskytnout. Zinscenovaná návšt�?va noviná�?ů v zajateckém tábo�?e pro severokorejské vojáky, kterým byly pod hlavi�?kou OSN vymývány mozky antikomunistickou propagandou, ho znechutila. Odmítal, aby jeho fotografie sloužily kterémukoliv režimu.

Bischofova p�?ed�?asná smrt je v souvislosti s osudem Roberta Capy p�?ízna�?ná a symbolická. Zatímco Capa šlápl na minu ve Vietnamu, Bischof nep�?ežil pád automobilu do propasti v peruánských Andách. Ob�? tragické události od sebe d�?lí pouze dev�?t dní. Nabízí se proto parafráze: �??Fotografové jsou mrtví, ať žije fotografie!�??

Jaroslav Soukup

Fleš - Zpravodajský čtrnáctideník studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

Lidské sv�?dectví Wernera Bischofa