�?ínská pohádka

�?ína každoro�?n�? protestuje proti vyv�?šování tibetské vlajky v �?esku prost�?ednictvím svého velvyslance. Ani letos na sebe dáln�?východní diplomat Tanga Guoqiang nenechal s odpov�?dí dlouho �?ekat a vzpurným radním poslal dopis. Laskavým tónem se snažil tibetskou otázku uvést na pravou míru a vyvrátit tak n�?které �??mýty�??, které jsou s Tibetem spojeny. Problém byl v tom, že vyslanec Pekingu až p�?íliš popustil uzdu své divotvorné fantazii.

�??Jak všichni v�?dí, Tibet je odedávna nedílnou sou�?ástí �?ínského území,�?? prozrazuje Guoqiang hned v úvodu svůj názor na historii této zem�?. Patrn�? má také na mysli období v 7. století n. l., kdy tibetský duchovní král Song-tzan Gampo ovládal nejen svoji zemi, ale také p�?iléhající �?ínu. Guoqiang se dále snaží o p�?ijateln�?jší interpretaci �?ínské anexe Tibetu v roce 1950, když ji nazývá �??mírovým osvobozením Tibetu�??, a taktn�? zaml�?uje skute�?nost, že Tibet byl do tohoto roku nezávislým a suverénním státem uznávaným po celém sv�?t�?.

V�?decko fantastický román pokra�?uje. Po�?ínání �?ínské lidové republiky 10. 3. 1959 ozna�?uje jako �??demokratické reformy�??. Tohoto roku �?ína krvav�? potla�?ila tibetské národní povstání, v n�?mž zahynulo p�?es 80 000 Tibeťanů. B�?hem takzvaných �??demokratických reforem�?? �?ínští obrozenci zni�?ili v�?tšinu buddhistických chrámů, pozatýkali jejich mnichy a donutili dalajlámu opustit zemi. Avšak Guoqiang v dopise tvrdí, že �?ínská úst�?ední vláda �??...hluboce respektuje ochranu tibetských kulturních tradic a náboženskou víru tibetských spoluob�?anů�??.

Pekingský diplomat ozna�?il Tibet za zemi, v níž se p�?ed �?ínským �??osvobozením�?? sekaly ruce a vydloubávaly o�?i. Vypadá to, jako by �?ína byla svatá. Tam se nic podobného ned�?je, jen p�?i protestech se studenti p�?ejíždí tankem.

Reformátor Guoqiang nakonec vyzývá všechny, aby se do Tibetu p�?ijeli podívat. Uvidí tak prý na vlastní o�?i důkazy o tom, že práva Tibeťanů jsou dodržována a jejich finan�?ní p�?íjem je ve srovnání se zbytkem �?íny nadprům�?rný. Toto tvrzení ale vyvrací zpráva organizace Freedom house, která monitoruje dodržování lidských práv ve sv�?t�?. Ta ozna�?ila za nejproblemati�?t�?jší zem�? roku 2005 �?e�?ensko a práv�? Tibet.
�?ínská pohádka o Tibetu tak nebude mít patrn�? nikdy konce. Zem�? obklopená zasn�?ženými horami se stala ob�?tí ne�?inného sv�?ta a hladu �?ínského draka po surovinách a strategickém území. Vyv�?šujme tedy tibetskou vlajku jako tichý nesouhlas s �?ínskou politikou. A dob�?e si ji prohlédn�?me. Za pár let budeme možná takto vzhlížet ke standart�? Taiwanu.

Jan Svatoš

Fleš - Zpravodajský čtrnáctideník studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

�?ínská pohádka