Fleš - Zpravodajský čtrnáctideník studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy

RUBRIKY

Domácí | Zahraniční | Kultura | Sport | Flešmentáře | Flešmédia | Analýzy | Flešjetony |


Rektor Václav Hampl: Chci posílit pozici vědy

Přinášíme avizovaný exkluzivní rozhovor s nejmladším rektorem novodobé historie Univerzity Karlovy, Václavem Hamplem.

Zavedl byste školné?

Nevěřím, že by v dohledné době mohlo být zavedeno školné v takové výši, aby znamenalo nějaký zásadní průlom ve financování vysokých škol. Z hlediska příjmů univerzity proto ke školnému žádné extrémní naděje neupínám. Tím nepopírám, že nepřehlédnutelný přínos financím univerzity by to byl, ovšem jen za předpokladu, že by zavedení školného nebylo využito jako zdůvodnění seškrtání státního příspěvku na vysoké školství. Ten je i tak oproti evropským zemím, jimž se snažíme konkurovat, stále relativně malý. Na druhou stranu si ani nemyslím, že by školné mělo pro studenty znamenat nějaký fatální problém, pokud by nebylo horentní a bylo provázeno promyšleným systémem půjček a stipendií.

Vysoké školství se poslední roky potýká s nedostatkem odborníků. Od roku 1990 se počet studentů téměř zdvojnásobil, ale počet kvalifikovaných učitelů vzrostl jenom o patnáct procent. Jak lze podle vás dostat na univerzity více odborníků?

Ten relativně malý nárůst počtu učitelů ve srovnání s počty studentů nebyl dán ani tak primárně nedostatkem odborníků, jako spíše snahou o zefektivnění. Nicméně je pravda, že sehnat vysoce kvalifikované a kompetentní lidi není snadné, a to není problém jen vysokých škol, ale obecně české společnosti. To je na druhou stranu pro nás dobrá zpráva, protože právě dodávání tohoto nedostatkového „zboží“, o které je zájem, je naším posláním. Takže o práci asi hned tak nebudeme mít nouzi. Dobré lidi si musíme především sami vychovat. Péči o akademický růst našich lidí - a to rozhodně zdaleka ne jen co se splnění formálních požadavků týče - považuji za jednu ze svých významných priorit. Důležité je i rozhlížet se po odbornících i jinde a vytvářet podmínky pro jejich „přetažení“. V tomto ohledu považuji za důležité starat se o udržení kontaktu s našimi doktorandy, kteří vyjíždějí na zkušenou do světa, a starat se o příznivé podmínky po jejich návratu.

S nástupem do funkce rektora Karlovy univerzity jste prohlásil, že je vaším cílem větší provázanost jednotlivých fakult. Jakými konkrétními kroky toho chcete docílit?

Mám na mysli organizační kroky směřující ke snadnější možnosti studentů vybírat si část předmětů i na jiných fakultách. S vyjednáním celouniverzitního konsensu o jednotném kreditním systému začalo předchozí vedení vloni. Budu se také starat, aby se společně dělaly ty věci, kde vzniká přidaná hodnota, zejména ve vědě a doktorském studiu. Myslím, že nevymyslím lepší nástroj než otevřenou a systematickou komunikaci s vedeními fakult postavenou na solidně promyšlené argumentaci a tvrdých faktech.

V čem chcete navázat na svého předchůdce Ivana Wilhelma a v čem byste se rád odlišil?

Navazuji na koncept UK jako mezinárodně významné, právem sebevědomé univerzity s důrazem na kvalitní doktorské studium. Odlišné budou spíše akcenty, zejména ten na vědu bude dost posílen řadou praktických kroků, počínající jmenováním dvou prorektorů zodpovědných za různé aspekty této rozsáhlé problematiky. Chci také posílit ty aspekty práce univerzity a fakult, které je spojují.

Český model semestrální atestace je podle mnohých stále z velké části postaven na biflování dat, které často nedává studentům prostor pro zapojení vlastního intelektu a logické propojení naučené látky a vede tak k rychlému zapomínání nabytých vědomostí. Souhlasíte?

Zeptejte se studentů, kteří se mnou absolvovali fyziologii, jestli tohle byl jejich problém. Mně přišlo, že mnohem častěji byl problém opačný. Přišli studenti, kteří očekávali, že bude stačit se něco našprtat, a požadavek na vlastní myšlení a uvažování je zaskočil. Rektor ovšem nedosáhne na jednoho každého učitele univerzity, aby na něj v tomto smyslu působil. Je to věc personální práce děkanů s vedoucími kateder. To, co s tím já udělat můžu a hodlám, je zkvalitňování hodnocení výuky studenty a důraz na praktické využití jeho výsledků. Bude důležité koncipovat hodnocení tak, aby odráželo ne nějakou lacinou popularitu nebo snadnost předmětu, nýbrž právě aspekty vedení k samostatnému myšlení a rozhodování apod.

Proč Karlova univerzita nemá, na rozdíl od dob minulého rektora, ani jednu prorektorku? Ženu jsme marně hledali i ve vašem rozšířeném kolegiu...

Než jsem se stal předsedou Akademického senátu UK, byly v předsednictvu ženy. Když jsem se stal předsedou, při každých volbách předsednictva jsem se snažil přesvědčit nějaké senátorky, aby kandidovaly, a ani jednou na mě nedaly. Jen co jsem na předsednictví rezignoval, okamžitě do předsednictva kandidovaly a byly zvoleny dvě dámy. Teď jsem zase s kolegiem dopadl tak, jak jsem dopadl, přestože jsem se snažil a oslovil i ženy-kolegyně. S jistou nadsázkou snad mohu na okraj poznamenat, že závěry o své atraktivitě pro druhé pohlaví se bojím udělat...

Lenka Zlatníková
Petr Hanzel

Kratce

Fleš pokračuje na nové adrese! fles.fsv.cuni.cz

Fleš v PDF! Strana 1, Strana 2, Strana 3, Strana 4

Čtení Fleše je návykové, varuje doc. Osvaldová!


Čísla

Fleš č. 4 | 14. dubna 2005

Fleš č. 5 | 5. května 2005

Fleš č. 6 | 12. května 2005 - Lidové flešiny

Fleš č. 1 | 20. října 2005

Fleš č. 1 | 2. března 2006

Fleš č. 1 | 26. říjen 2006

Fleš č. 2 | 16. března 2006

Fleš č. 3 | 30. března 2006

Fleš č. 4 | 8. prosince 2005

Fleš č. 4 | 13. dubna 2006

Fleš č. 5 | 22. prosince 2005

Fleš č. 5 | 27. dubna 2006

Fleš č. 1 | 3. března 2005

Fleš č. 2 | 3. listopadu 2005

Fleš č. 3 | 24. listopadu 2005

Fleš č. 2 | 17. března 2005

Fleš č. 3 | 31. března 2005

Fleš č. X | prosinec 2004


Nejčtenější

Zabydlování prváků na koleji

Cizí slovo vojákyně

Večerníček má výstavu

Karel Kubeška: Curling je hra, která sdružuje lidi

Karle, to dítě není tvoje!

© 2005 Jiří Bulan | Redakce