RUBRIKY
Domácí | Zahrani?ní | Kultura | Sport | Flešmentá?e | Flešmédia | Analýzy | Flešjetony |

P?inášíme avizovaný exkluzivní rozhovor s nejmladším rektorem novodobé historie Univerzity Karlovy, Václavem Hamplem.
Zavedl byste školné?
Nev??ím, že by v dohledné dob? mohlo být zavedeno školné v takové výši, aby znamenalo n?jaký zásadní průlom ve financování vysokých škol. Z hlediska p?íjmů univerzity proto ke školnému žádné extrémní nad?je neupínám. Tím nepopírám, že nep?ehlédnutelný p?ínos financím univerzity by to byl, ovšem jen za p?edpokladu, že by zavedení školného nebylo využito jako zdůvodn?ní seškrtání státního p?ísp?vku na vysoké školství. Ten je i tak oproti evropským zemím, jimž se snažíme konkurovat, stále relativn? malý. Na druhou stranu si ani nemyslím, že by školné m?lo pro studenty znamenat n?jaký fatální problém, pokud by nebylo horentní a bylo provázeno promyšleným systémem půj?ek a stipendií.
Vysoké školství se poslední roky potýká s nedostatkem odborníků. Od roku 1990 se po?et studentů tém?? zdvojnásobil, ale po?et kvalifikovaných u?itelů vzrostl jenom o patnáct procent. Jak lze podle vás dostat na univerzity více odborníků?
Ten relativn? malý nárůst po?tu u?itelů ve srovnání s po?ty studentů nebyl dán ani tak primárn? nedostatkem odborníků, jako spíše snahou o zefektivn?ní. Nicmén? je pravda, že sehnat vysoce kvalifikované a kompetentní lidi není snadné, a to není problém jen vysokých škol, ale obecn? ?eské spole?nosti. To je na druhou stranu pro nás dobrá zpráva, protože práv? dodávání tohoto nedostatkového ??zboží??, o které je zájem, je naším posláním. Takže o práci asi hned tak nebudeme mít nouzi. Dobré lidi si musíme p?edevším sami vychovat. Pé?i o akademický růst našich lidí - a to rozhodn? zdaleka ne jen co se spln?ní formálních požadavků tý?e - považuji za jednu ze svých významných priorit. Důležité je i rozhlížet se po odbornících i jinde a vytvá?et podmínky pro jejich ??p?etažení??. V tomto ohledu považuji za důležité starat se o udržení kontaktu s našimi doktorandy, kte?í vyjížd?jí na zkušenou do sv?ta, a starat se o p?íznivé podmínky po jejich návratu.
S nástupem do funkce rektora Karlovy univerzity jste prohlásil, že je vaším cílem v?tší provázanost jednotlivých fakult. Jakými konkrétními kroky toho chcete docílit?
Mám na mysli organiza?ní kroky sm??ující ke snadn?jší možnosti studentů vybírat si ?ást p?edm?tů i na jiných fakultách. S vyjednáním celouniverzitního konsensu o jednotném kreditním systému za?alo p?edchozí vedení vloni. Budu se také starat, aby se spole?n? d?laly ty v?ci, kde vzniká p?idaná hodnota, zejména ve v?d? a doktorském studiu. Myslím, že nevymyslím lepší nástroj než otev?enou a systematickou komunikaci s vedeními fakult postavenou na solidn? promyšlené argumentaci a tvrdých faktech.
V ?em chcete navázat na svého p?edchůdce Ivana Wilhelma a v ?em byste se rád odlišil?
Navazuji na koncept UK jako mezinárodn? významné, právem sebev?domé univerzity s důrazem na kvalitní doktorské studium. Odlišné budou spíše akcenty, zejména ten na v?du bude dost posílen ?adou praktických kroků, po?ínající jmenováním dvou prorektorů zodpov?dných za různé aspekty této rozsáhlé problematiky. Chci také posílit ty aspekty práce univerzity a fakult, které je spojují.
?eský model semestrální atestace je podle mnohých stále z velké ?ásti postaven na biflování dat, které ?asto nedává studentům prostor pro zapojení vlastního intelektu a logické propojení nau?ené látky a vede tak k rychlému zapomínání nabytých v?domostí. Souhlasíte?
Zeptejte se studentů, kte?í se mnou absolvovali fyziologii, jestli tohle byl jejich problém. Mn? p?išlo, že mnohem ?ast?ji byl problém opa?ný. P?išli studenti, kte?í o?ekávali, že bude sta?it se n?co našprtat, a požadavek na vlastní myšlení a uvažování je zasko?il. Rektor ovšem nedosáhne na jednoho každého u?itele univerzity, aby na n?j v tomto smyslu působil. Je to v?c personální práce d?kanů s vedoucími kateder. To, co s tím já ud?lat můžu a hodlám, je zkvalit?ování hodnocení výuky studenty a důraz na praktické využití jeho výsledků. Bude důležité koncipovat hodnocení tak, aby odráželo ne n?jakou lacinou popularitu nebo snadnost p?edm?tu, nýbrž práv? aspekty vedení k samostatnému myšlení a rozhodování apod.
Pro? Karlova univerzita nemá, na rozdíl od dob minulého rektora, ani jednu prorektorku? Ženu jsme marn? hledali i ve vašem rozší?eném kolegiu...
Než jsem se stal p?edsedou Akademického senátu UK, byly v p?edsednictvu ženy. Když jsem se stal p?edsedou, p?i každých volbách p?edsednictva jsem se snažil p?esv?d?it n?jaké senátorky, aby kandidovaly, a ani jednou na m? nedaly. Jen co jsem na p?edsednictví rezignoval, okamžit? do p?edsednictva kandidovaly a byly zvoleny dv? dámy. Te? jsem zase s kolegiem dopadl tak, jak jsem dopadl, p?estože jsem se snažil a oslovil i ženy-kolegyn?. S jistou nadsázkou snad mohu na okraj poznamenat, že záv?ry o své atraktivit? pro druhé pohlaví se bojím ud?lat...
Lenka Zlatníková
Petr Hanzel
Kratce
Fleš pokra?uje na nové adrese! fles.fsv.cuni.cz
Fleš v PDF! Strana 1, Strana 2, Strana 3, Strana 4
?tení Fleše je návykové, varuje doc. Osvaldová!
Čísla
Fleš ?. 4 | 14. dubna 2005
Fleš ?. 5 | 5. kv?tna 2005
Fleš ?. 6 | 12. kv?tna 2005 - Lidové flešiny
Fleš ?. 1 | 20. ?íjna 2005
Fleš ?. 1 | 2. b?ezna 2006
Fleš ?. 1 | 26. ?íjen 2006
Fleš ?. 2 | 16. b?ezna 2006
Fleš ?. 3 | 30. b?ezna 2006
Fleš ?. 4 | 8. prosince 2005
Fleš ?. 4 | 13. dubna 2006
Fleš ?. 5 | 22. prosince 2005
Fleš ?. 5 | 27. dubna 2006
Fleš ?. 1 | 3. b?ezna 2005
Fleš ?. 2 | 3. listopadu 2005
Fleš ?. 3 | 24. listopadu 2005
Fleš ?. 2 | 17. b?ezna 2005
Fleš ?. 3 | 31. b?ezna 2005
Fleš ?. X | prosinec 2004
Nejčtenější
Zabydlování prváků na koleji
Cizí slovo vojákyn?
Irák v podru?í ob?anské války
Karel Kubeška: Curling je hra, která sdružuje lidi
Ve?erní?ek má výstavu
© 2005 Jiří Bulan | Redakce